Publikováno dne 16. 3. 2020
Chaos… Všechno je jinak. Mnozí to měli tak pěkně zaběhlý – z práce, do práce, děti do školky, do školy, na kroužky, večer občas do kina, v pátek do hospody, o víkendu rodinný shopping, zaplatit všechny hypotéky, v zimě Egypt a v létě Chorvatsko… Pěkně pořád dokolečka… jako křeček na kolotoči v té své kleci. Ale ten kolotoč se najednou přestal točit a křeček zmateně pobíhá po kleci a neví, co má dělat.
Takhle nějak to teď je a my máme volbu. “It´s your choice!” Můžeme sledovat nekonečné zprávy o přibývajícím počtu nakažených a čím dál víc se bát, podléhat všeobecné panice, nakupovat hromady masa a konzerv (bez těch párků prostě nepřežijem!) a alkoholu (abychom přežili) a shánět roušky a respirátory a hlavně nikoho neobjímat a nedotýkat se!
Anebo se můžeme jen rozumně připravit na změny, koupit navíc pár rybích konzerv, těstoviny, pytel rýže, kdyby se náhodou musely zavřít i Potraviny. A doma pak využít čas a uvařit si něco dobrého zdravého, nejlépe s cibulí a česnekem nebo zázvorem na posílení imunity. A když dojde chleba, tak si nějaký upéct. A chodit do přírody, na sluníčko… 😀 A dýchat a meditovat… A místo zpráv si pustit Šlágr nebo Snatam Kaur (to už je na vás) a být v klidu a důvěřovat vesmíru, že všechno jde tím správným směrem, že to je jen velká očista a příprava na něco nového a lepšího.
Můžeme nadávat a ztěžovat si, že jsou zavřené restaurace a kina a divadla a my se nemůžeme bavit a “konzumovat” kulturu, ale najednou jsme všichni doma, pohromadě. Proboha, co budeme dělat? A co třeba spolu konečně být? Cítit se, vnímat se, povídat si… Anebo si zahrát “Člověče, nezlob se” nebo si dát vzájemnou masáž? A naopak se objímat a otevírat se , protože klid v duši a otevřené srdce je ta největší ochrana. 😀 A když jsme sami, tak se prostě zastavit a podívat se na svůj život s nadhledem. Čeho se tak bojím? A co chci skutečně žít? Žiji život v souladu se svou duší nebo jenom přežívám a marním čas v práci od… do…, která mě nenaplňuje a ve vztazích, kde nejsme “spolu”, ale jen “vedle sebe”?
A co vy, studenti, nudíte se? Ta škola, která vás tolik otravuje, najednou není. Máte zadané úkoly, ale nikdo nad vámi nestojí, nekontroluje, nic nemusíte, není tam ten tlak. Škola na dálku… Ale je látka, kterou byste měli zvládnout, jen je na vás, kdy. Můžete si udělat vlastní rozvrh a učivo si rozdělit anebo to hodit za hlavu. Je to jen na vás! Že by převzetí zodpovědnosti? Nebo tréning na školu budoucnosti? 😀
Venku se otepluje, zpívají ptáci, pučí stromy a v trávě září žluté narcisky a barevné krokusy. Přichází jaro… Možná nejenom kalendářní, možná je to jaro nového života tady na Zemi. Buďme za to vděční! Neříkám, že občas nepocítím zmatek nebo strach, ale jsou to emoce, které přicházejí a odcházejí a to, co cítím mnohem víc, je radost. 😀 Vracíme se domů…
„Jediný hřích, který existuje, je podlehnout strachu. Strach znamená omezovat Bytí v jeho plnosti a potlačovat Božství v sobě.“ Richard Bach.