Autor: alavida

Publikováno dne 16. 3. 2020

Chaos… Všechno je jinak. Mnozí to měli tak pěkně zaběhlý – z práce, do práce, děti do školky, do školy, na kroužky, večer občas do kina, v pátek do hospody, o víkendu rodinný shopping, zaplatit všechny hypotéky, v zimě Egypt a v létě Chorvatsko… Pěkně pořád dokolečka… jako křeček na kolotoči v té své kleci. Ale ten kolotoč se najednou přestal točit a křeček zmateně pobíhá po kleci a neví, co má dělat.

Takhle nějak to teď je a my máme volbu. “It´s your choice!” Můžeme sledovat nekonečné zprávy o přibývajícím počtu nakažených a čím dál víc se bát, podléhat všeobecné panice, nakupovat hromady masa a konzerv (bez těch párků prostě nepřežijem!) a alkoholu (abychom přežili) a shánět roušky a respirátory a hlavně nikoho neobjímat a nedotýkat se!

Anebo se můžeme jen rozumně připravit na změny, koupit navíc pár rybích konzerv, těstoviny, pytel rýže, kdyby se náhodou musely zavřít i Potraviny. A doma pak využít čas a uvařit si něco dobrého zdravého, nejlépe s cibulí a česnekem nebo zázvorem na posílení imunity. A když dojde chleba, tak si nějaký upéct. A chodit do přírody, na sluníčko… 😀 A dýchat a meditovat… A místo zpráv si pustit Šlágr nebo Snatam Kaur (to už je na vás) a být v klidu a důvěřovat vesmíru, že všechno jde tím správným směrem, že to je jen velká očista a příprava na něco nového a lepšího.

Můžeme nadávat a ztěžovat si, že jsou zavřené restaurace a kina a divadla a my se nemůžeme bavit a “konzumovat” kulturu, ale najednou jsme všichni doma, pohromadě. Proboha, co budeme dělat? A co třeba spolu konečně být? Cítit se, vnímat se, povídat si… Anebo si zahrát “Člověče, nezlob se” nebo si dát vzájemnou masáž? A naopak se objímat a otevírat se , protože klid v duši a otevřené srdce je ta největší ochrana. 😀 A když jsme sami, tak se prostě zastavit a podívat se na svůj život s nadhledem. Čeho se tak bojím? A co chci skutečně žít? Žiji život v souladu se svou duší nebo jenom přežívám a marním čas v práci od… do…, která mě nenaplňuje a ve vztazích, kde nejsme “spolu”, ale jen “vedle sebe”?

A co vy, studenti, nudíte se? Ta škola, která vás tolik otravuje, najednou není. Máte zadané úkoly, ale nikdo nad vámi nestojí, nekontroluje, nic nemusíte, není tam ten tlak. Škola na dálku… Ale je látka, kterou byste měli zvládnout, jen je na vás, kdy. Můžete si udělat vlastní rozvrh a učivo si rozdělit anebo to hodit za hlavu. Je to jen na vás! Že by převzetí zodpovědnosti? Nebo tréning na školu budoucnosti? 😀

Venku se otepluje, zpívají ptáci, pučí stromy a v trávě září žluté narcisky a barevné krokusy. Přichází jaro… Možná nejenom kalendářní, možná je to jaro nového života tady na Zemi. Buďme za to vděční! Neříkám, že občas nepocítím zmatek nebo strach, ale jsou to emoce, které přicházejí a odcházejí a to, co cítím mnohem víc, je radost. 😀 Vracíme se domů…

„Jediný hřích, který existuje, je podlehnout strachu. Strach znamená omezovat Bytí v jeho plnosti a potlačovat Božství v sobě.“ Richard Bach.

Publikováno dne 5. 11. 2019

V Gmundu nasedám do prázdného vídeňského rychlíku , směr České Velenice. Je předposlední říjnový den, kolem půl sedmé a zlátnoucí stromy už dávno pohltila černá tma. Přistupuje jen starší paní, řekla bych tak sedmdesát let a ptá se, jestli si může přisednout a jestli taky jedu do Budějovic. Když přikývnu, v její tváři je vidět zřetelná úleva. “Víte, ujel mi ten vlak předtím a už je tma, jsem ráda, že nepojedu sama,” začne vysvětlovat. “A co že se takhle po večerech touláte?” ptám se s úsměvem. “No, to já takhle vždycky jedu do Velenic, pak se projdu do Gmundu, v nádražní restauraci si dám pivo a jedu zase zpátky,” začne vyprávět. “Ráda chodím, hodně jsem chodívala s mužem, ale už jsem 10 let vdova,” říká a v očích se jí mihne stín smutku. Vím, o čem mluví.

Během jejího vyprávění si jí trochu prohlížím. Má ještě celkem štíhlou postavu, upravené světlé vlasy, modré džíny, do krémova vyladěné boty, kabelku i šálku, nalakované nehty. Je vidět, že o svůj vzhled stále dbá. Když přijde průvodčí, plynulou němčinou si s ním popovídá. “A kolik je vám let?” nedá mi, abych se nezeptala. “Osmdesát sedm,” zní její odpověď a já neskrývám úžas.

“No, můj muž byl doktor a vždycky mi říkal, abych se pořád hýbala, že když se přestanu hýbat, tak klouby zreziví a je konec. Spolu jsme chodili po Šumavě, na Kleť, jezdili na lyže do Francie, k moři… Jenže teď nemám s kým, všechny kamarádky už mají špatný kyčle anebo jsou mrtvý. A já doma sedět nevydržím, to bych se zbláznila! U moře jsem ještě v říjnu byla, v Řecku, ale už asi naposled. Ty přesuny na letiště a z letiště mi nedělají dobře. Příště pojedu autobusem do termálů v Maďarsku,” nadšeně plánuje. “Tak si někdy zajděte do solných lázní tady v Gmundu, to vám udělá dobře na klouby a z nádraží je to jen 20 minut,” navrhuju jí. “Možná to zkusím, koupu se ráda, v létě chodím plavat do Vltavy,” dodává a já před ní v duchu smekám.

V Budějovicích jí ještě doprovodím na zastávku MHD. Jde pomalu, ale jistě, nepotřebuje žádnou hůl, žádnou oporu. Zvládá svůj život sama. Můj autobus jede dřív, a tak jí dám pro jistotu vizitku, kdyby náhodou měla nějaký problém a nebo že bych jí třeba přišla někdy navštívit. S vděčností mi potřese rukou, když se loučíme.

Od autobusu se brodím listím ke svému domu, o chodník občas cvrnkne zralý žalud. Je konec října, vstupujeme do zimního období Bohyně Stařeny, do menstruační fáze roku. A kdo to vlastně je ta “moudrá stařena”? Je to žena, která už má velký kus života za sebou, která už VÍ... Nic nemusí a může všechno, nezajímá jí mínění sousedů, je svá v každé situaci, umí říkat pravdu do očí, umí říkat NE všemu, co neslouží životu, co neslouží lásce. Nic jí nevyvede z rovnováhy, protože už přijala své světlo i svou temnotu. Je divoká. Je celá. Je ukotvená. Je uzemněná. Prostě JE. Zná svou moc a ve svém kotlíku transformace převaří všechno tak, aby zůstalo jen naše pravé Já, naše skutečné jádro a všechno ostatní zemřelo v temnotě.

Nebojte se Bohyně Stařeny, nebojte se temnoty, nebojte se smrti! Pokud dokážete najít domov, ten útulný pelíšek, samy v sobě, budete se cítit doma na celém světě a i v té nejsychravější listopadové noci. A nikde jinde to stejně nenajdete.

Publikováno dne 15. 8. 2019

V posledních dnech narážím venku na stále stejný obraz – maminky s kočárkem s cigaretou v puse nebo dokonce kouřící těhotné ženy. Potkávám je na ulici, na zahrádkách restaurací, na pláži, na lavičce v parku… Žena labužnicky šlukuje a bezmocné batole, hrající si na kočárku sotva půl metru od ní, mizí v oblacích dýmu. A jinde jiná žena kojí pod stromem svoji půlroční holčičku a za chvíli ji vidím zapalovat si cigaretu. Někdy je vedle i kouřící tatínek.

Ženský, zbláznily jste se?! To, co do svého těla dodáváte vy, dorazí i k dítěti, které nosíte pod srdcem. A cigareta je regulérní JED! Cituji Wikipedii: “Cigaretový kouř je dynamickým komplexem více než 4000 plynných i pevných látek vzniklých nedokonalým spalováním cigaret. Obsahuje 43 prokázaných karcinogenů (mezi nejznámější patří dibenzantracen, benzo-a-pyren, dimetylnitrosamin, dietylnitrosamin, vinylchlorid, hydrazin, arsen, kadmium) dále velké množství kokarcinogenů, promotorů nebo suspektních karcinogenů, mutagenů, alergenů a toxických látek. Dále je bohatý na oxid uhelnatý. V kouři se také zároveň nachází malé množství těžkých kovů, kyanovodíku a pro tabákový kouř specifické nitrosaminy.Zároveň tabákový kouř obsahuje také radioaktivní látky (Polonium 210, Olovo 210) díky nimž se plíce silného kuřáka který vykouří 2 krabičky denně ozáří jako při rentgenu plic už za 6 dní.” Stačí?

A pokud jste novopečené maminky a kouříte hned vedle kočárku, myslíte si, že venku to nevadí, že vítr to odfoukne? Vzduch je přeci všude kolem a kouř se šíří vzduchem na několik desítek metrů. To vás neodradí ani ty strašné obrázky na krabičkách cigaret? Ano, pokud jste samy, je to vaše volba, ale myslete na svoje děti! Pak se budete divit, že mají opakovaný kašel a záněty průdušek a astma a exémy a budete běhat od doktora k doktoru. A časem může přijít i něco horšího. Tohle opravdu chcete? Podle statistiky umírá v České republice na pasivní kouření ročně 120-160 lidí.

Cigareta je jenom náhražka. Náhražka za něco. Zeptejte se samy sebe: “Co mi v životě chybí? Co si tou cigaretou nahrazuju?” Možná budete namítat, že jste unavené, přepracované, nervózní a že vás ta cigareta postaví na nohy. Dobře víte, že jenom na chvilku a pak potřebujete další a další… Tak jako s každou závislostí je to pořád nahoru a dolů. Není lepší si zorganizovat život tak, aby vás neunavoval? Nemusíte v rodině oddřít všechno samy. A když si najdete pravidelně čas na trochu zdravého pohybu, okysličí se vám krev a únava, nervozita i bolest hlavy zmizí. A že vám cigareta chutná?Je tolik “sladkých” věcí v životě, které chutnají…

A víte, co je nejlepší pro vás i vaše dítě? ČERSTVÝ VZDUCH!

Publikováno dne 2. 3. 2019

Je začátek února a já a moje kamarádka Milena nasedáme do letadla směr Egypt. Já poprvé, ona asi podvacáté. Egypt si zamilovala, tak to určitě bude stát za to! Ukázala mi spoustu fotek a já se už moc těším na teplo a šnorchlování v Rudém moři. V Praze mrzne, tak mám pořád na sobě péřovou vestu, vyteplené legíny a čepici a rozveseluje mě představa, že už za pár hodin to vyměním za plavky.

Začátek února, keltský Imbolc, je skvělý čas na něco nového a já jsem navíc právě odmenstruovala, takže jsem v dynamické panenské fázi.  Když se letadlo odlepuje od země, cítím vzrušení  a jako kdybych sama roztahovala křídla a letěla…

Brayka Bay Reef Resort… zelená oáza v poušti na břehu tyrkysové zátoky. Příjemné dvoupatrové apartmány v arabském stylu zasazené do zeleně rajské zahrady. Ano, doslova rajské… Zelené trávníky lemované záhony afrikánů, měsíčků, petůnií, lichořeřišnice a slézu, uprostřed rudě září vánoční hvězdy a mezi nimi poskakují bílé volavky. Stromořadí vzrostlých palem a pod nimi červené, žluté a růžové keře ibišku. Po balkonech se pnou růže… Kouzelná zahrada, která ale stojí spoustu práce a vody. Každé ráno vyráží četa zahradníků s hadicemi a zalévají a zalévají…

Máme pokoj v přízemí, s francouzským oknem  přímo do zahrady. Za palmami je ráno vidět vycházející slunce. Rána mám nejradši. Milena si cvičí na terase a já se jdu proběhnout podél pláže až na poslední výběžek, o který se tříští bílé vlny. Tam resort končí a zelené trávníky přecházejí v písek poušťě. Když cvičím  čchi-kung, strážce mě z budky po očku sleduje. A pak, osvěžená a nabitá, běžím zpátky  stromořadím palem a s úsměvem zdravím všechny zahradníky, které potkám, od těch nejmladších až po starce v turbanu a oni mi můj pozdrav i úsměv opětují.

Restaurace all inclusive… Hovězí, kuřecí, ryby na všechny způsoby, zelenina, granátová jablka, šťavnaté melouny, tácy plné sezamových a datlových sladkostí… Hojnost, hojnost, hojnost… Všechno skvěle připravené, čerstvé, zdravé. Nedá se odolat, nedá se nepřejíst se. Kuchař s mandlovýma očima mi servíruje palačinku přímo na talíř a radí mi, ať si jí dám jen s medem, že to je nejlepší.  Číšník  přináší s úsměvem prostírání a přeje nám česky dobrou chuť.

Uvědomuji si, že tu pracují jen muži. Kuchaři, číšníci, uklízeči, zahradníci, recepční… všichni s jemnou olivovou pletí a krásnýma mandlovýma očima. A všichni nám slouží a věnují svou pozornost. A já jsem blondýna s modrýma očima, takže tu pozornost snadno přitahuju. Už vím, proč jsem tady. Skvělá destinace pro ženu čerstvě po rozvodu. Potřebuji zase uvěřit, že jsem krásná a žádoucí a tady to jde samo.

Na pláži je kromě češtiny slyšet italštinu, němčinu a ruštinu. Dvě Rusky jsou i v animačním týmu, ale hlavní animátor je veselý Egypťan Kaštan, který už ví, že jeho jméno je v češtině strom. Nemusí mě dlouho přemlouvat – ráda si dám dopolední jógu pod palmami a odpolední bachatu přímo na pláži. Od plážového servisu dostaneme pruhovanou osušku, a pak už si jen najít lehátka pod slunečníkem  a přinést si od baru Tequilu Sunrise. Ve sklenici s červenooranžovým nápojem  jakoby se odráželo slunce.

Leden a únor jsou v Egyptě zimní měsíce, takže není horko, ale je příjemných 26°C a voda má 24°C, což je fajn. V TV jsme na pokoji chytily Novu a zaslechly ve zprávách, že na Šumavě bylo v noci -33°C. Dobrý kontrast! Místní se chytají za hlavu, když jim to říkám.

Nemůžu se dočkat, až uvidím podmořský svět, tak se dlouho nevyhříváme a jdeme se šnorchlem do vody. Zátoka je mělká a po obou stranách se táhnou korály, které jsou chráněné lanem, aby je plavci nezničili. Jen ve větší hloubce se dá plavat nad nimi a je to jakoby moře rozkvetlo – růžové, pomněnkově modré, žluté korály, mezi nimi se otvírají a zavírají fialové, modré a tyrkysové zévy a všude plavou ryby všech možných barev a velikostí. Je to jako plavat v akváriu. Prostě nádhera!

Milena má neopren a  ve vodě může zůstat déle, ale mně začne být za chvíli chladno, a tak jdu na lehátko a užívám si teplo slunečních paprsků. Moje mysl se zklidňuje a tělo roztává… A pak další Tequila Sunrise… A já žlutě zářím… Neodmítnu pozvání do Wellness Centra na masáž. Masér (taky s mandlovýma očima) pracuje s větším přítlakem, než jsem zvyklá, ale nakonec cítím příjemné uvolnění. S úsměvem se rozloučíme a domluvím si ještě jednu masáž. Mé tělo si to zaslouží.

Večer, po nezapomenutelném vystoupení tančících dervišů, si zajdeme do obchodu se suvenýry a sympatický kudrnatý černoch mě tam pozve na vodní dýmku. Nesnáším kouření, tak se trochu bráním, ale když mi nabídne příchuť manga, vzdávám to. Jako kdyby věděl, že mango miluju. „Sedni si“, nabídne mi rozhodným gestem taburet před sebou, takže sedím trochu níž než on a určitě mi dobře vidí do výstřihu, což nás oba baví.. A tak kouřím svojí první vodní dýmku a trochu s ním anglicky flirtuju. Cítím, jak to mezi námi jiskří. Flirtování je úžasná hra mezi mužem a ženou, která probouzí energii. Je to výměna energií, při které nemusí jít o nic víc. Jen to nechat proudit…

Další večer, když se po večeři procházíme teplou letní nocí, z terasy hotelu k nám najednou  dolehnou latinsko-americké rytmy, tak se tam jdeme podívat. Na obloze je vidět úzký srpek Luny a bílé a růžové keře kolem terasy jsou osvětlené jako vánoční stromeček. Zpěvák ve světlém obleku a slaměném klobouku zpívá něco v rytmu salsy, a tak se hned přidáváme k ženě v bílém plédu, která tančí sama. Někdo začít musí. A tak tančíme samy, tři ženy, a ostatní hosté jen sedí a popíjejí nějaký drink. Ale zpěvák je galantní muž, a tak s námi udržuje oční kontakt a občas si s námi pár taktů zatančí taky.

Dlouho sama netančím. Najednou se ke mně přidá starší Ital, kterému se tady říká Casanova. Může mu být tak osmdesát, ale duši má mladou. Na pláži chodí v barevných havajských šortkách nebo v sárongu a když přijde, vždycky zahaleká: „Buongiorno! Hello! Guten Tag!“ a celá pláž ožije. Pro někoho možná starý děvkař , pro mě muž s úžasnou energií, který miluje život.  Perfektně zvládá rychlý rytmus salsy a cítí vášeň toho tance stejně jako já. Nakonec mi políbí ruku a já zářím…

Ano, zářit… To je úkol ženy. Vzpomínám si na citát: „Muži mají sloužit ženám a ženy mají vyzařovat krásu a lásku pro všechny.“ A přesně tak to tady cítím.  Krásy zahrady a moře, hřejivé slunce, dobré jídlo a pití – to všechno otvírá mé srdce a svým otevřeným srdcem pak otvírám ostatní  a mezi námi proudí Láska.

Po pár dnech moje duše zatouží na chvíli vyletět ze zlaté klece hotelu, a tak přijímám pozvání na divokou pláž poblíž. Když projdu branou hotelu, za silnicí vidím pár bytovek pro personál  a pak už jen nekonečnou poušť. Řidič taxíku, do kterého nasedám, je muž v turbanu, další muži v turbanu sedí u brány města, kterou projíždíme. V břiše cítím příjemné vzrušení z něčeho nového.

Na pláži jsme sami. Oranžová poušť  přechází na obzoru v malé pahorky a na druhé straně se potkává s tyrkysovým mořem. Fouká vítr… Voda je příjemně chladivá… Když se vykoupeme, obleču si své barevné šaty s mandalou a on mě fotí a pak zapne kameru a řekne: „Tanči!“ a já tančím… Odhodím sandály a tančím v písku pouště, místo hudby jen vítr, nad hlavou egyptské slunce… Tančím pro sebe i pro něj a on mě natáčí… A je šťastný, protože já jsem šťastná. Je to jen krátká chvíle, ale tyhle chvíle v životě stojí za to.

Když za týden čekáme na letišti v Marsa Alam, v duchu děkuji Egyptu,že jsem tu mohla rozkvést a kupuji si pouzdro na mobil s obrázkem egyptské královny Nefertiti. To jsem. To jsme. A nejenom v Egyptě.

Publikováno dne 2. 3. 2019

To je otázka. V mé rodové linii to zamenalo hlavně být hospodyní, dobrou kuchařkou, tou, která vaří, peče, uklízí a stará se o muže, děti a dům. Moje babička a prababička byly služky na statku a moje maminka žena v domácnosti. Péče o dům a o rodinu , samozřejmě, patří k ženství, ale je to jen malá část nekonečného oceánu, kterým je ŽENA.

Žena je láska

 Náš celý život je o otevření se lásce, jsme stvořeny pro dávání a přijímání lásky. Žena s otevřeným srdcem může léčit sebe i všechny v okolí. Ne silou, ale láskou může dosahovat toho, po čem touží. Naprosto klíčové jsou pro nás láskyplné vztahy (s mužem, dětmi, zvířaty, přáteli, Bohem). Proto si tak rády povídáme o vztazích, o tom „kdo s kým“ a je to pro nás velmi naplňující, rozhodně víc, než řešení politické situace.

LÁSKA má ale různé podoby a v rámci jednoho vztahu se vyvíjí. V podstatě jde o tři fáze růstu ženy k Lásce, kterými si postupně projdeme všechny.

ZÁVISLÝ VZTAH

V této fázi oba partneři touží po lásce, ale vyžadují ji jeden od druhého. Je to potřeba lásky, kterou jsme nedostali v dětství, a tak ji hledáme u partnera. Ale vzhledem k tomu, že tuto potřebu máme většinou oba, dochází k nenaplnění, deziluzi a frustraci a protože jsme na partnerovi citově závislé a nechceme ho ztratit, tak často i k obětování se.

HLEDÁNÍ NEZÁVISLOSTI

Ve druhé fázi  je už bolest tak velká, že musí dojít ke změně. Většinou říkáme: „Mám na něj/na ní alergii“. A tak se partneři začnou od sebe vzdalovat a hledat sami sebe. Začíná to většinou tím, že muž vyráží na „pánské jízdy“ nebo začne chodit na „mužské kruhy“ a žena zase na různé ženské tvořivé workshopy a s kamarádkami na dovolenou k moři. Může následovat i dočasný rozchod.

Někdy nás to energeticky vrátí úplně na začátek, do doby před vztahem, abychom si mohli odžít to, co jsme si neodžili v mládí. Můj muž se např. v této fázi odstěhoval do podnájmu a začal se učit hrát na kytaru a já jsem tenkrát ve svých skoro padesáti letech vzala letní brigádu, na které jsem spala pod stanem, pracovala s –náctiletými studenty a snažila se rozdýchat svoji nově nabytou “svobodu”.

V každém případě tato fáze vede ke zdravému odpoutání se od partnera, k uvědomění si „Kdo jsem JÁ a co chci“, a tím k podpoře sebelásky a nezávislosti.

UVĚDOMĚNÍ SI “JÁ JSEM LÁSKA”

K této fázi vede dlouhá cesta a dostaneme se do ní až většinou ve středním věku a někdo vůbec. V tomto bodě přestáváme vyžadovat, hledat i utíkat, protože si uvědomíme, že my jsme Láska. Vyzařujeme Lásku celým svým srdcem, jsme kanálem, kterým proudí a je to něco většího než my. Milujeme a nebojíme se odmítnutí, protože víme, že Láska se nedá odmítnout ani zastavit. Láska prostě je.

“Láska není to, co chceš, ale to, co jsi.

Je velmi důležité to nezaměňovat.

Pokud si myslíš, že láska je to, co chceš,

půjdeš a budeš ji hledat všude kolem.

Jestli si ale myslíš, že láska jsi Ty,

půjdeš a budeš ji rozdávat všude kolem.

Ten druhý přístup způsobí,

že najdeš to, co bys hledáním nikdy nenašel.“

 N.D.Walsch

Žena je krása

Aby se žena cítila naplněná, musí se cítit krásná, takže je naprosto v pořádku koupit si občas něco hezkého (a třeba i drahého) na sebe, líčit se, krášlit se… Nesmíme ale zapomenout, že skutečná krása vychází zevnitř a oblečením a šperky ji jenom podtrhneme. V každém případě, být krásné je náš úkol. Jsme tu proto, abychom zářily pro svět a pro muže.

V dětství a v pubertě jsem trpěla silným atopickým exémem a zatímco spolužačky se v bikinách opalovaly, já chodila v kalhotách a v košili s dlouhým rukávem. Tatínek mi říkal, že jsem strakatá jako telátko. Nemyslel to zle, ale moje ženské sebevědomí tím dost utrpělo. Někde jsem četla, že otcové by měli svým dcerám říkat: „Jsi krásná jako tvoje maminka.“

Péče o tělo

Ženské tělo je zázrak, je schopné stvořit nový život a v tantrickém pojetí je tělo chrám duše, takže je třeba o něj s láskou pečovat, dopřát si očistnou lázeň se solí nebo vonným olejem, wellness pobyt, masáže, cvičení. Ale pozor – tím nemyslím „potit krev“ v posilovně, ale spíš jógu, tai-chi, tanec, dechová cvičení, prostě něco jemnějšího. Své tělo bychom měly hýčkat.

V neposlední řadě sem patří i body art (vyjádření tvořivosti prostřednictvím těla). Tetování se osobně trochu obávám (vzhledem k citlivosti mé pleti), ale malování hennou jsem si už několikrát užila a i když mi to vydrželo jen pár dní, mělo to smysl. Ne ten výsledek, ale ten proces malování. Cítila jsem, jako bych tím svému tělu říkala: „Děkuji.“

Ženská smyslnost

 Žena vnímá svět ne hlavou, ale prostřednictvím svého těla a svých smyslů. Je dobré si uvědomovat , jak reagujeme na různé zvuky, vůně, chutě, na dotyk různých látek na kůži, na barvy, tvary… Ráda chodím v létě  bosá a nebo jsem ráda  nahá v přírodě. Cítím tak větší spojení s Matkou Zemí a taky sama se sebou. Na nahotě není nic špatného, to až katolictví udělalo z nahé ženy nástroj hříchu a zla.

Emoce

Žena prožívá své emoce mnohem silněji než muž a je třeba, aby je nezadržovala. Osobně jsem velmi emocionální, a to mě přimělo naučit se s emocemi zacházet. Když přijde nepříjemná emoce, nesnažím se jí hned zbavit. Naopak, jdu do ní ještě hlouběji. Např. když mě přepadne smutek, pustím si tu nejsmutnější hudbu a vyjádřím ho pohybem a zvukem. Dobré je i tvůrčí psaní ( např. deník). Neexistují špatné a dobré emoce, všechny jsou naše a říká se, že „Slzy jsou dar od Boha“.

Tvořivost

 Žena potřebuje tvořit, a to jde mnoha způsoby:

1. rukama (výtvarné umění, řemesla, vaření, masáže, léčitelství)
2. tělem (body art, tanec, bubnování, sex)
3. hlasem (zpěv)
4. vytvářením domova, zahrady
5. péčí o děti

Omezování tvořivých energií obecně může způsobovat pocit izolace, „okoralost“, oslabení  inspirace a chybějící sexualitu. A potlačování tvořivých energií v době, kdy jsou dynamické, vede k podrážděnosti, frustraci a destruktivnímu chování.

Divinace

Jinými slovy je to spojení se svojí intuicí, se svou duší, propojení vnějšího, hmatatelného světa a vnitřního světa ženy. Jde např. o výklad karet nebo různé rituály, nošení přívěsků nebo talismanů na potvrzení určitého záměru, chození na posvátná místa, objímání stromů, udržování oltáře. I obyčejná koupel, před kterou poprosím vodu o očištění, se změní v rituál. Jsme čarodějky, máme v sobě tajemnou moc, díky které můžeme tvořit, tak ji využívejte! Ale POZOR! Jen v dobrém!

Sexualita

Je to vyjádření tvořivých energií prostřednictvím těla. Sexuální akt zvyšuje naší kreativitu a pokud při něm plně vyjadřujeme, co cítíme , nabije nás to, uzemní a dá sílu do každodenního života. Důležitý je dech, pohyb a hlas. Sexuální energie ženy se ale mění v průběhu menstruačního cyklu, takže si můžeme dovolit prožívat sexualitu každý týden jinak a náš partner by nám měl vycházet vstříc a užívat si tu změnu. O tom ale až někdy jindy.

Publikováno dne 1. 12. 2019

Nebo ďábel s andělskými křídly? Co je žena? Blíží se Mikuláš, a tak mě napadla tato úvaha na téma ženství. “Když ženě utrháš křídla, naroste jí koště”,je citát, který jsem někde zahlédla. Bílá Eva a černá Lilith, dva protikladné ženské archetypy, které se v nás často perou a přesto tvoří jednotu. Jedna bez druhé není celá, stejně jako světlo nemůže existovat bez stínu, dobro bez zla a den bez noci.

Takže, jaká je ta naše Eva? Je to ta “hodná holčička”, věrná, laskavá, usměvavá, poslušná a poddajná, co nikdy neodporuje, která neumí říct “Ne!” a “Jdi do pr…!” Je to žena, která trpělivě čeká a vytváří doma útulné hnízdečko a vaří teplé večeře a nikdy neremcá. Žena, která svému muži s láskou namasíruje před spaním záda, naslouchá mu, když potřebuje povídat a umí ho pohladit a vzít za ruku, když je naštvaný na celý svět.

Je to i žena-bohyně, jejíž pečující láska muže vyživuje a uklidňuje, takže se s ní cítí, jako by seděl u teplého krbu. Je to půvabná víla, vonící růže a sladký polibek. Je to romantika při svíčkách… Je to něha a hebkost a bezpodmínečná láska… Je to modlitba a hojnost úplňku…Je to žena-voda, příjemně chladivá, plynoucí, klidná a hluboká… Je to studánka, ze které muž může pít. Je to konejšivé objetí… Je to světlo zářícího srdce…

A co naše Lilith? Znáte jí?

Lilith byla první ženou Adama, stvořená z ohně. Žena-oheň, divoká a vášnivá, nezkrotná, spalující žárem své touhy… Žena omamná a těžká jako červené víno… Žena-vlčice, která se bosá toulá po lesích, miluje v trávě a tančí kolem ohně… Žena-orlice, svobodně letící oblohou… Žena šťavnatá a zakázaná jako rajské ovoce. Žena-svůdnice, nemravná děvka, která zná svou sílu a tajemství mezi stehny… Výkřik extáze… Hloubka temné noci… Žena, která odchází a zase se vrací. Magická čarodějka, v jejímž klíně zemřeš a znovu se narodíš.

Taky ale umí pěkně vytočit! Snadno se změní v hysterku, která předvede celou paletu svých emocí a umí křičet a ječet a škrábat a brečet… Vztek je totiž potlačená vášeň. Nesnáší svou bezmoc, nesnáší, když je zahnaná do kouta. Nesnáší, když nemůže… milovat. Pak seká ocasem a plive kolem svůj jed. A zkrotit ji může jen opravdovost muže.

Tak co? Poznaly jste se? Která je ta vaše? A která je ta dobrá a ta špatná? Správně, uhádly jste – obě jsou skvělé, protože obě jsou naší součástí a když jedna chybí, nejsme celé. Když jste jenom v Evě, Adama to začne nudit. Přejí se vás, stejně jako se snadno přejíme sladkého. Jednoho dne vám řekne, že ho nevzrušujete a odejde za nějakou “divoškou”. V lepším případě se na vás bude koukat jako na svatý obrázek a líbat vám ruce. To je určitě příjemné, ale ne na dlouho.

A co když v nás převládá Lilith? Bez otevřeného srdce se promění v nymfomanku nebo vzteklou dračici , před kterou vezme Adam nohy na ramena. Lilith je jako pikantní koření, které musíme používat s citem a nesmíme ho předávkovat.

Co říct na závěr? Dejte mi vědět, jak se vám ta “čokoláda s chilly” daří a jak chutná Adamovi. Je to trochu alchymie…

Publikováno dne 29. 9. 2019

Sídlem ženského potěšení je yoni, což je v sanskritu vagína a znamená to „posvátné místo“. Není to jen místo sexuálního vzrušení, ale také centrum naší životní energie, kde se napojujeme na Zdroj. Bohužel, také absorbuje všechny naše emoce, a tak je třeba pravidelná „mentální a emocionální údržba“. Když jsme s ní v kontaktu a máme k ní zdravý vztah i ona je zdravá a my se cítíme opravdu žensky a v plné energii.

Vzpomínám si na jeden tantrický workshop, kde jsme jí měly požádat o vzkaz pro nás a já dostala vzkaz: „Jsem posvátná a léčivá“ a v tu chvíli mě opravdu prostoupilo světlo.

Takže tady mám pro vás několik tipů, jak čistit yoni:

1. Začněte den s meditací yoni

Asi to pro vás nebude úplně běžná praxe, ale zkuste to a uvidíte, jak vás to spojí s vaší ženskou silou a nabije energií na celý den.

Sedněte si pohodlně, ruce položte do srdíčka na svoji dělohu (tři prsty pod pupkem) a pomalu dýchejte. Usmívejte se a přitom si představujte, jak proudí láska a světlo do oblasti vaší dělohy, yoni a vaječníků.

Stačí 5 minut denně a naplní vás to pocitem radosti, síly a nadšení pro všechno, co budete dělat.

Nebudete se cítit unavená a ošklivá, ale naopak, smyslná a vášnivá. A bude to vaše malé tajemství! A nejen to. Odplaví to z yoni všechny negativní emoce, takže vás přestanou trápit mykózy  a výtoky.

2. Dopřejte yoni správnou výživu

Cesta ke zdravé yoni je i skrz žaludek. Ano, z holistického hlediska je celé tělo propojené na mnoha úrovních a co se děje na jednom konci, promítne se i na konci druhém. Takže naše centrum potěšení je opravdu ovlivněno i tím, co jíme a pijeme a v jaké jsme celkové zdravotní kondici.

Každá z nás chce mít yoni svůdnou a šťavnatou jako zralou broskev a k tomu přispěje i dostatečný přísun tekutin, hlavně vody, což přímo ovlivňuje lubrikaci vagíny. Takže, milé dámy, PIJTE!

Další přichází na řadu zdravá dieta. Čerstvé ovoce a zelenina mohou udělat zázraky pro její zdraví. Např. listová zelenina je prevencí proti suché vagíně a avokádo, jahody a mandle zvyšují libido. Takže hlavně v létě si denně dejte skleničku ovocného smoothie, kus melouna anebo si udělejte zdravý letní salát.

Čas od času také podpořte yoni probiotiky. Ano, vidíte správně. Stejně jako jsou probiotika dobrá pro zdravá střeva, jsou dobrá i pro zdravou yonia podpoří růst té správné vaginální flóry. Takže občas bílý jogurt, kefír, kyselé zelí nebo laktobacily v kapslích jsou ta správná volba. Naopak, přemíra cukru a alkoholu způsobí nárůst těch „špatných“ bakterií a můžete počítat s častými kvasinkovými infekcemi. Takže opatrně s vínem a čokoládou!

3. Pozor na hormonální antikoncepci

Hormonální antikoncepce je nejjednodušší a nejpohodlnější způsob, jak se chránit před nechtěným početím a je to, samozřejmě, vaše volba. Ale má, bohužel, spoustu negativních účinků pro celý organismus ženy. Žena je tak v podstatě odpojena sama od sebe, od svého energetického cyklu a jakoby „uměle naprogramována“.

Kromě toho antikoncepční pilulky také narušují přirozenou tvorbu estrogenu a progesteronu, což způsobuje sušší vagínu a nárůst bakterií, zodpovědných za kvasinkové infekce. Pravidelně užívané pilulky ovlivňují i tvorbu přirozeného testosteronu, což znamená snížení libida a menší sexuální touhu.

Takže co s tím? Prostě zvolit jiné antikoncepční metody – kondom, přerušovanou soulož a pro mladé dívky bych zvlášť doporučila „chytrou mašinku“ LADY-COMP, minipočítač, který vám přesně ukáže plodné a neplodné dny. Stojí sice několik tisíc, ale ta investice se určitě vyplatí.

4. Pečujte o svou yoni jen přírodními prostředky

Yoni je jako delikátní květina, která má svou vůni a uvnitř přesně vyváženou vaginální flóru a ta může být snadno narušena.

Používáním parfémovaných gelů a mýdel jen ublížíte svojí zahrádce. Nejlepší mycí prostředek je prostě voda.

Volte i neparfémované prací prostředky – jsou šetrné nejenom k vašemu tělu, ale i k životnímu prostředí. V DM jsou běžně k dostání prací gely Ecover nebo FeelEco.

Nepoužívejte syntetické lubrikanty, ale např. čistý kokosový olej (ovšem ne při použití kondomu!). A pokud se opravdu chcete milovat, nepotřebujete žádný lubrikant 😀

 Syntetické vložky  vyměňte za pratelné bavlněné nebo menstruační kalíšek. Opět tím podpoříte i životní prostředí. Nebo pro sebe volte alespoň lepší alternativu vložek, což je značka ProBiotic. Jsou příjemnější na dotek a  obsahují probiotickou kulturu, která chrání poševní sliznici. Tampony zahoďte úplně! Nejenom že vysušují vagínu, ale brání volnému odtoku krve, což je důležité pro naši měsíční energetickou očistu (s odtékající krví můžeme propustit, co už nám neslouží).

Krajkové spodní prádlo z polyamidu je sexy, ale „nedýchá“, a tak je pro každodenní nošení lepší spíš bavlna nebo bambusové vlákno a v létě je to úplně nejlepší bez.

5. Darujte své yoni masáž

Už jste nejspíš slyšely o Tantra masáži nebo „vaginálním mapování“, které si můžete dopřát u zkušeného terapeuta, ale to neznamená, že si takovou masáž nemůžete udělat samy sobě vlastníma rukama. Je to očistný rituál a zároveň tak prozkoumáte citlivost svého těla. Láskyplný dotek je léčivý, naše ruce jsou léčivé… Není to masturbace, doteky by měly být jemné a pomalé, ale pokud vás to vzruší, tak to, samozřejmě, nevadí.

Je to rituál sebelásky, takže si udělejte hezký prostor, zapalte svíčky a pusťte svou oblíbenou hudbu. A pak se začněte pomalu dotýkat, jako byste se dotýkaly rozkvetlé růže, lístek po lístku…

Samozřejmě můžete požádat i svého partnera. Jako Tantra masérka vím, jak uvolňující a léčivá tato masáž je a jak ženu prozáří. Když jsem nedávno sama tuto masáž přijímala, věřte nebo ne, druhý den mi narostly křídla…

6. Používejte vaginální vejce

Vaginální vejce je polodrahokam vejcovitého tvaru, který se vkládá do vagíny. Tato technika byla známa už ve starověké Číně, kde ho používaly císařovny pro zdraví a zvýšení sexuální energie.

Na energetické rovině vajíčko čistí yoni od sexuálních a emocionálních traumat, na fyzické rovině pracuje se svaly pánevního dna, což vede k větší pružnosti a citlivosti vagíny a hlubšímu orgasmu. Dá se s ním i cvičit. Vyzkoušejte!

Polodrahokam si vybírejte intuitivně, ale začátečnicím bych doporučila křišťál nebo růženín, které léčí emocionální traumata. Jaspis a červené kameny zase zlepšují menstruaci. Vejce se zavádí širší částí dovnitř a ven se dostane pomocí provázku anebo prostě zatlačíte. Provázek se doporučuje jen pro začátečnice, protože není úplně hygienický.

7. Užívejte si sex

Pokud je yoni šťastná, je i zdravá – jednoduché pravidlo. A tak se naplno a s otevřeným srdcem milujte! To nejhorší je polovičatý sex, sex z povinnosti nebo prostě proto, aby byl klid. Naše děloha, která je přímo spojená s yoni, je naše druhé srdce a cítí všechno, co cítíme my a všechny negativní emoce se v ní ukládají. Takže poslouchejte své tělo a srdce a milujte se jenom, když to opravdu cítíte a s tím, s kým to opravdu cítíte.

Neschopnost prožívat sexuální potěšení a dosahovat orgasmu se nazývá frigidita a podle lékařů je způsobena psychickými faktory nebo fyzickým defektem. Podle Tantry je to ale jinak. Hlavní příčinou je zablokovaná srdeční čakra. Důvody jsou různé: rigidní prostředí, ve kterém je sex považován za hřích, sexuální zneužití, emocionální traumata způsobená bolestnými vztahy a sexuálním odmítáním.

Co tedy pomůže, když je vaše yoni zavřená? Otevřít srdce. Jak? Můžete začít cvičit jógu, zajít si na Tantra masáž, poslouchat nebo zpívat mantry anebo prostě odpouštět, odpouštět, odpouštět… Nejsilnější mantra odpuštění je  havajská mantra Ho´oponopono: „Omlouvám se. Prosím, odpusť. Děkuji. Miluji tě.“ Stačí si tato čtyři magická slova v duchu opakovat a je to léčivé pro vás i pro všechny kolem.

Je více způsobů, jak se spřátelit s vaší yoni, takže si můžete vybrat a vyzkoušet ten, který vás osloví nejvíc a uvidíte.

Dejte mi vědět!